Korejská mise
Anyó asejó! Tak nějak by vypadal fonetický přepis pozdravu používaného celým korejským národem. Během uplynulého víkendu jsem měl možnost zavítat do Soulu za mým jedinečným přítelem Kimem, kterého jsem poznal během jeho téměř roční pěší poutě z Běloruska do Španělska, o níž mu zrovna vyšla kniha - všem doporučuji! (nejdříve by to však chtělo pár lekcí korejštiny:) ) Skvělé čtyři dny jsem strávil hlavně v tomto (podle některých zdrojů) druhém nejlidnatějším městě na světe - můžete hádat, které je před ním... Oproti Tokiu je však Soul mnohem hornatější a právě tyto vrcholky nabízejí spoustu rozmanitých výhledů, jež jsme nemohli ignorovat - nejlepší výhledy na město, co jsem zažil! Co na tom, že jsme byli hlídáni vojenskou hlídkou... Během jedné z temných kapitol lidských dějin, Korejské války (1950-53), lehlo město téměř celé popelem, což znesnadňuje hledání starších budov. Na moderní mrakodrapy ale narazíte snad na každém rohu. Město na mne z