Týden druhý

Ahoj Češi!

Po dvou týdnech zde, daleko na východě, mohu říct, že se již zabydluji a nejsem vyjevené z každé abnormality (z našeho pohledu), i když se jich stále objevuje spousta - např. jsem v obchodě narazil na balení dvou vajec na hniličko, čehož jsem využil k oslavení zde jinak samozřejmě nezaznamenatelných Velikonoc.

Jak jsem slíbil, rád bych tentokrát představil Nippon Sport Science University, která má se svou tradicí (zal.1891) a velikostí (6 000 studentů - zde spíše "menší" univerzita) své nezastupitelné místo ve vzdělávání mladých Japonců a také v přípravě vrcholových sportovců reprezentující svou zemi na nejvyšší světové úrovni. 



Dost toho asi řekne vzpomínka zástupců Univerzity Palackého, která byla hned ze startu vyjednávání vzájemného vyměňování studentů dotázána Japonci "Kolik máte na univerzitě olympijských vítězů?" Tohle je tady totiž měřítko úrovně vysokých škol zabývající se tělesnou kulturou. Tak Dejve makej, makej!!!
  • tady je tedy zdejší nekončící "výstavka"


  • hry nedávno skončené nebyly pro judisty z NSSU příliš úspěšné, to se však nedá říci o studentech ostatních odvětví

  • z judistů bude asi největší osobností Toshihiko Koga (stříbro, zlato z OH), kterého jsem měl možnost potkat přes týden také na tréninku



  • Všechny možné i nemožné odvětví zde mají vlastní a samostatné tělocvičny - od dvou obrovských tělocvičen na volejbal a basket

  • přes sumo, aikido, karate, judo, gymnastiku, plavecký bazén či kyudo



  • až k šermování či japonským bubnům, všichni zde mají své prostory!
  • to byly samozřejmě pouze indoorové sporty - nesmíme zapomenout na rozlehlou umělku, kde probíhají hodiny softballu, lacrossu, amerického fotbalu nebo fotbalu, kterému Japonci vtipně říkají "soka" (z angl. soccer)

  • součástí budovy je kromě učeben také knihovna, ošetřovna s magnet. rezonancí nebo laboratoř se zvířatky 
  • no a abych nezapomněl toto byla jen část - NSSU má totiž dva kampusy, kde probíhá výuka. V druhém jsou samostatné sportoviště pro atletiku, sportovní gymnastiku, plavání, ragby, baseball, tenis, golf nebo fotbal. Nachází se v Yokohamě, kam studenty rozváží pravidelně tyto autobusy

  • slyšeli jste už, jak jsou Japonci trpěliví? Ano, můžu potvrdit - pokud chceš být na hodině v Yokohamě včas, měl bys přijít na jistotu hodinu před odjezdem těchto autobusů, jinak na tebe bohužel nezbude místo a musíš čekat na další
  • jako obrovskou výhodu pro studenty vidím možnost využívat posilovnu nebo plavecký bazén v daných hodinách zcela zdarma
  • japonštinou nevládnu, vybraný oběd je tak pokaždé malé překvapení - musí se objednávat zde
  • naštěstí mají některá jídla non stop vystavená, takže zhruba víte, co vás čeká
  • po večerech se téměř všichni studenti věnují svým sportům v rámci klubů, které jsou s univerzitou spojeny. Zde tedy probíhá příprava na Olympijské hry v Tokyu 2020, který lze cítit na chodbách nonstop - dle triček, bannerů nebo placek, které nosí studenti i učitelé na klopě
  • V rámci klubových aktivit jsem nakoukl např. do hodin aikida
  • karate

  • nebo kenda, které je zde extrémně populární. Jejich trénink pro mne byl příjemným překvapením - jdou do sebe hlava nehlava, spolu s akustickými projevy je to skvělý zážitek

  • od rána do večera to tady v každé tělocvičně žije a to doslova všech sedm dní v týdnu. Pro sportovce ráj na zemi
Během týdne jsem se poprvé vydal do jednoho z nejnavštěvovanějších míst Tokya - čtvrti Shibuya. 


Co vám budu povídat - hlava na hlavě a energie z uliček přímo sršela. Dle průvodce (kterým se dá v mnoha případech těžko věřit) se místní scházejí u této sošky psa. Už vidím, jak se v tom davu naháním s dalšími třemi kámoši!

  • další "atrakcí" je křižovatka, kde stovky chodců zároveň přechází v mnoha směrech, což vytváří zvláštní pohled, zdánlivě chaotického davu. Shibuya Crossing jsem nenavštívil ve špičce i tak to ale bylo něco, co jsem ještě neviděl
    


  • mnohem zajímavější pro mne však byly zákoutí této čtvrti, kde už to tak přeplněné nebylo. Zaujala mne nejen architektura ale také nějaké ty malůvky



  • v každém městě enormně vyhledávám parky a Tokyo nebude jiné. Baví mne pozorovat běžné Japonce při trávení volného času - Sakury již téměř odkvetly, přesto lze ještě vidět poslední skupinky mladých při "hanami", což je označení pro tradiční posezení pod těmito rozkvetlými stromky


  • při cestě na zpět na metro jsem narazil na nevšední budovy - nejdříve kostel uprostřed zástavby
  • a poté na obchod s malými psy, na který můžete mít asi dva úplně rozdílné názory. Mazlíčci jsou tady totiž uchovávání v akváriích (ne, nejsou to plyšáci)



V Japonsku již se jaro na ukázalo v plné kráse - příjemných 25 stupňů má vydržet i do příštího týdne, což mi nahrává do karet. Díky volnu, které budu mít od čtvrtka až do další neděle, se totiž chystám vyjet na první dlouhý trip. Namířeno mám...nechte se překvapit.















Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sayounara Nihon!

Korejská mise